Realita nebo iluze?

Žila jsem v domnění, že dělám něco dobrého pro svět, nebo že mu alespoň neškodím tolik jako ti ostatní... 
Žít mezi lidmi kteří s vámi souhlasí a zajímají se o stejné věci je příjemné... zvláště když je to v rámci "vyššího dobra"... a MY jsme ty lepší, děláme věci správně, zachraňujeme svět a VY byste se měli začít chovat tak jako my, protože tím co děláte pácháte zlo a ubližujete! Ve všech těch dobrých úmyslech a alternativních řešeních jsem si ani nevšimla, že je to všechno možná trošku jinak. Nebo hodně jinak...
Co když je všechno jenom iluze, co když nic z toho neexistuje, co když je celý život jen podivný sen? Co když za tím vším "zachraňováním" stojí jen ego, které se chce cítit nadřazeně, chce rozdávat moudra a být tím, kdo otevřel oči a pochopil to, co ty ostatní ne... A následně je obvinil, že jsou to ignoranti, kteří se vůbec nezajímají o záchranu naší planety... 
Možná tu vůbec není co ani koho zachraňovat... 

...Nějak se mi rozbořily priority...  

Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže s jistotou říci, co to ten život je a proč tu jsme, tak jsem klidně ochotná přijmout možnost, že celý náš život a vše kolem něj je jen iluze. 
A po přijetí této myšlenky pochopitelně následuje zvážení toho, jestli teda vůbec má smysl tu být... jestli se na to rovnou nevykašlat a nepřesunout raději se do jiných dimenzí nebo jen dva metry pod zem... 
Sebevraždu odkládám na zítra... protože zabít se můžu vždycky, tak proč ten dnešek ještě nezkusit nějak přežít.

Teď stojím nad hromádkou rozbořeného žebříčku hodnot... Když už jsem se rozhodla, že to tu hned nevzdám, tak z těch sutin musím zas něco poskládat.
Jaké tedy jsou moje priority za předpokladu, že všechno kolem je sen...?

Štěstí? Spokojenost? Láska? Přátelství? 
Nechci nikoho moralizovat ani poučovat... Chci se bavit, ale neubližovat, chci se těšit na to co bude, protože je to dobrodružství a ve snu se mi přeci nemůže nic stát. A hlavně chci být s těmi co jsou mi nejbližší. Dělat věci s radostí a tu radost šířit dál... Nebrat všechno tak vážně... 

Víc se radovat a míň zachraňovat.