Zhroucení

02.06.2017

Jsem rozložena. Mám pocit, že celý svět ve své honbě za penězma naprosto zešílel. 
A já už se toho nechci účastnit, alespoň né víc nez bude nezbytně nutné. Je mi z toho všeho smutno. Hodně smutno.

Jsem na rostlinné stravě, snažím se minimalizovat kosmetiku a případně vyhledávat takovou, která bude netestovaná na zvířatech a co nejvíce přírodní...

Problém s hromadou plastů a dalších obalů, řeším také. Vždycky si radši vezmu věc bez nebalenou nebo takovou, ze které bude co nejméně odpadu. Třídím odpad. Igelitové sáčky si v obchodech neberu. Ušila jsem si vlastní látkové pytlíky a myslím, že si u nás v obchodech už celkem zvykli na bosého blázínka, který si dává ovoce a zeleninu do látkových pytlíků :). Koukám také na to odkud ovoce a zelenina pochází a vždycky upřednostním tu z Čech nebo alespoň z Evropy.

Dnes mě zasáhla hrůza spojená s módním průmyslem. (https://www.youtube.com/watch?v=ZXkfDks0vHE ). Budu si mnohem pečlivěji vybírat značky, od kterých si oblečení nakoupím.

Je toho nějak moc... A nebude to jednoduché. Nemám ve svém okolí nikoho kdo by tyto problémy viděl a pohlížel na ně tak jako já, tak snad se brzy někdo objeví, za podporu bych byla ráda... možná bych se pak cítila méně opuštěně.

Vím, že sama nic moc neovlivním, nezměním svět... ale já už prostě nemám na výběr. Nevydržela bych sama se sebou kdybych se chovala "normálně".

M.